Jednou ze známých mladých tváří Městského divadla Brno je herečka Petra Jungmanová, zvládající bravurně muzikál i činohru. V minulé sezóně
nám však na čas zmizela z očí - vydala se totiž do Kanady. DEN zajímalo,
proč a s jakými úmysly odjížděla.
V polovině uplynulé sezóny jste odvážně opustila divadlo a zamířila
do Kanady. Neměla jste obavy, že se nebudete mít kam vrátit?
Rozhodla jsem se téměř okamžitě během dvaceti minut, kdy jsem najednou cítila, že
potřebuji jet ven mezi lidi, kteří se pohybují uplně jiném než divadelním prostředí. Protože
znám zaběhnutý chod divadla a vím, že když někdo chybí, bývá téměř okamžitě zajištěn
záskok a všechno funguje dál, byla jsem v podstatě připravena i na to, že odejdu
ze souboru. Když jsem to však oznámila našemu řediteli Stanislavovi Mošovi, on úplně
úžasně zareagoval, že to chápe, ale že by byl rád, kdybych se vrátila. Musím říct, že mě
příjemně překvapil. Nemohla jsem tušit, co se za pět měsíců, co budu pryč, může stát, ale
měla jsem dobrý pocit, že si někdo váží mojí práce. A to mi dodalo takovou energii, že když
jsem se vrátila, měla jsem chuť zase k nám do divadla jít.
Nebála jste se že za půl roku ztratíte své publikum?
Věděla jsem, že svým odchodem riskuji určitou ztrátu. Mohla jsem přece zkoušet nějakou
novou roli. Tehdy jsem byla ale opravdu přesvědčená, že Kanada je pro mě v danou
chvíli skutečně důležitější než nové představení. Nedávno mě před divadlem někdo požádal
o podpis, což jsou věci velmi příjemné, ale taky hodně pomíjivé. Jak je to divadlo krásné,
tak dokáže být stejným způsobem i nevděčné a já vím, že půlrok v Kanadě mi dal takové věci,
které jsou napořád. Nelituju ani jednoho dne, kdy jsem byla pryč.
